Author Archive
Studie na italské příslovce „intensamente“ 😊
Definice: „Intensamente“ je italské příslovce, které vyjadřuje zvýšenou míru nebo stupňování určité činnosti nebo stavu. Používá se k zdůraznění síly, hloubky nebo významu daného jevu. Použití věty: Quando amo, amo intensamente. 💕 (Když miluji, miluji intenzivně.) Lavoro intensamente per raggiungere i miei obiettivi. 💪 (Pracuji intenzivně na dosažení svých cílů.) Durante il concerto, il pubblico […]
Luštění starých map, nákresů a rukopisů italskými filology o pevnostni Vyšehrad v Praze
🔍🕵️♂️🗺️🏰🌟 V úžasném příběhu plném dobrodružství a tajemství 😃, italští filologové se vydali na cestu do minulosti, aby luštili záhadné záznamy a mapy starých stavitelských mistrů, kteří postavili pevnostní město Terezín 🗺️🏰. Díky vzácným fotografickým materiálům zapůjčeným SOA Litoměřice-Lovosice, jsme se dostali k unikátnímu pohledu do doby minulé 📸🧭. Italština na Vyšehradě Na první fotografii, […]
🇮🇹🌟 Jak se naučit italsky: Jednoduchý průvodce pro začátečníky! 🌟🇮🇹
Italština je krásný a melodický jazyk, který nás okouzlí svým zvukem a bohatou kulturou. Pokud se chcete naučit italsky, přinášíme vám jednoduchý průvodce, který vám pomůže začít na své jazykové cestě. 😊📚 📚 Získejte základní učebnice: Začněte tím, že si pořídíte základní učebnici italštiny. Učebnice vám poskytne strukturovaný přístup k gramatice, slovní zásobě a cvičením. […]
🗣️💬 Sloveso „discutere“ v italštině: Významy a použití 💬🗣️
Sloveso „discutere“ je italské sloveso, které má několik významů a použití. Zde je popis tohoto slovesa: 💭 Diskutovat: Nejčastějším významem slovesa „discutere“ je diskutovat nebo debatovat o něčem. Toto sloveso vyjadřuje akci aktivního vyjádření svých názorů, argumentů a přesvědčování druhých lidí. Například: „Discutujeme o politické situaci ve světě“ (Stiamo discutendo sulla situazione politica nel mondo). […]
Předpona „sotto“ pro italský jazyk
Předpona „sotto“ je jednou z nejčastěji používaných předpon v italském jazyce a má širokou škálu významů a funkcí. Zde je několik příkladů: Místo nebo poloha: Předpona „sotto“ se často používá k vyjádření místa nebo polohy „pod“ něčím. Například „sotto il tavolo“ znamená „pod stolem“, „sotto la sedia“ znamená „pod židlí“ nebo „sotto il sole“ znamená […]
Předpona „in-“ pro italský jazyk
Předpona „in-“ je v italském jazyce velmi užívaná a má různé významy a funkce. Obecně lze říci, že tato předpona vyjadřuje negaci nebo opakovanou činnost. Zde je několik příkladů: Negace: Když se předpona „in-“ přidá k adjektivu, neguje se jeho význam. Například „felice“ znamená „štastný“, zatímco „infelice“ znamená „nešťastný“. Podobně „utile“ znamená „užitečný“, ale „inutile“ […]
Předpony a přípony v italštině: Klíčové nástroje tvorby slov
V italštině jsou předpony a přípony důležitými nástroji pro tvorbu nových slov a obohacení slovní zásoby. Tyto morfologické prvky umožňují měnit význam a gramatické vlastnosti slov a přizpůsobit je různým kontextům. Předpony se přidávají před kořen slova, zatímco přípony se připojují na konec slova. Studium předpon a přípon je důležité pro rozšíření slovní zásoby a […]
Předpony a přípony v italštině – pokračování
Kombinace předpon a přípon: V italštině může docházet k kombinaci předpon a přípon pro vytvoření slov s ještě specifičtějším významem. Tato kombinace umožňuje jemnější rozlišení a vyjadřování různých aspektů slova. Například: „Ri-“ (opakovaně) se často kombinuje s příponou „-are“ pro tvorbu sloves, která vyjadřují opakující se činnosti. Například „ridare“ (opět dát), což znamená dát něco […]
Jazykové výpůjčky v italštině: Obohacení slovní zásoby
Jazykové výpůjčky představují důležitou součást jazykového vývoje a přispívají k obohacení slovní zásoby. Italština, jako jazyk s bohatou historií a kulturním dědictvím, není výjimkou. Italština se obohacuje prostřednictvím výpůjček z jiných jazyků, zejména z angličtiny, francouzštiny a němčiny. Tyto výpůjčky odrážejí vliv různých oblastí, jako je technologie, móda, gastronomie a umění. Jazykové výpůjčky z angličtiny […]
Slovesné fráze v italštině
Slovesné fráze: V italštině se často používají slovesné fráze, které se skládají z hlavního slovesa a doplňku. Tyto fráze vyjadřují různé akce, činnosti nebo stavy. Slovesné fráze se mohou měnit podle času, osoby a čísla. Například: Fare una passeggiata (jít na procházku) Prendere una decisione (udělat rozhodnutí) Avere un’idea (mít nápad) Výrazy a idiomatické fráze: […]
Zájmena upřesňující místo
Zájmena upřesňující místo: V italštině existují zájmena, která slouží k upřesnění místa nebo směru. Tato zájmena se často používají ve spojení s předložkami a označují polohu nebo směr vzhledem k určitému místu. Například: Qui (zde) – blízko mluvčího Lì (tam) – blízko posluchače Da qualche parte (někde) – v neznámém místě Příslovce času: Italština má […]
Tvoření záporu v italštině
Tvoření záporu: V italštině se zápor vyjadřuje pomocí slova „non“ (ne) před slovem, které se zápor týká. V některých případech se používá také slovo „mai“ (nikdy) nebo „nessuno“ (nikdo). Například: Non vedo nulla. (Nevídám nic.) Non ho mai visto quel film. (Nikdy jsem neviděl ten film.) Non c’è nessuno qui. (Není tu nikdo.) Komparace přídavných […]
Specifické tvary podle osobních zájmen v italštině
Specifické tvary podle osobních zájmen: V italštině se některá slova mění podle osobních zájmen, se kterými se používají. To znamená, že tvary slov se mohou lišit v závislosti na tom, zda se používají s určitým osobním zájmenem. Například: Mio padre (můj otec) – mění se tvary přídavného jména „mio“ (můj) podle osobního zájmena „padre“ (otec) […]
Tvary časů sloves v italštině
Tvary časů sloves: Italština má mnoho časů sloves, které vyjadřují časovou perspektivu událostí. Mezi nejběžnější časy patří přítomný čas (presente), minulý čas (passato prossimo), budoucí čas (futuro), imperfektní čas (imperfetto) a předminulý čas (trapassato prossimo). Každý čas má své specifické tvary, které se mění podle osoby, čísla a slovesného kmene. Například: Io mangio (jím) – […]
Nepravidelné tvary sloves v italštině
Nepravidelné tvary sloves: Italština má mnoho nepravidelných sloves, která se v tvarech a konjugaci liší od pravidelných sloves. Tyto nepravidelnosti mohou zahrnovat změny ve kořeni slova, výskyt neobvyklých koncovek a nepravidelné tvary v různých časech a osobách. Je důležité se naučit tyto nepravidelné tvary a jejich konjugaci, protože se často používají ve všedním jazyce. Například: […]
Konverze slovních druhů v italštině
Konverze slovních druhů: V italštině se často vyskytuje konverze slovních druhů, což znamená, že slovo může změnit svůj slovní druh bez změny tvaru. Například: Leggere (číst) – sloveso: Io leggo un libro. (Čtu knihu.) – podstatné jméno: La lettura è importante. (Čtení je důležité.) Tvary podstatných jmen podle rodu: V italštině se podstatná jména mění […]
Nepravidelné tvary slov v italštině
Nepravidelné tvary slov: V italštině existuje mnoho slov s nepravidelnými tvary, které se liší od obecných morfologických pravidel. Tyto nepravidelnosti se týkají různých slovních druhů, včetně podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen a sloves. Tyto nepravidelné tvary se musí naučit zvlášť, protože jejich tvarová změna nemusí být předvídatelná. Například: Essere (být) – nepravidelné tvary slovesa (sono, […]
Kompozice slov v italštině
Kompozice slov: V italštině je také běžná tvorba slov pomocí kompozice, což znamená spojování dvou nebo více slov dohromady, aby vytvořila nové slovo. Tímto procesem se kombinují významy a vytvářejí se nové pojmy. Například: Autobus (autobus) – složené slovo z „auto“ (auto) a „bus“ (autobus) Pianoforte (klavír) – složené slovo z „piano“ (měkké) a „forte“ […]
Slovní rod u slov cizího původu
Slovní rod u slov cizího původu: V italštině se u slov cizího původu často přizpůsobuje jejich slovní rod podle italských pravidel. To znamená, že i když slovo pochází z jiného jazyka a má v původním jazyce jiný rod, v italštině se přizpůsobuje italskému rodu. Například: Il computer (počítač) – i když anglické slovo „computer“ je […]
Vokalická harmonie v italštině
Vokalická harmonie: Italština má koncept vokalické harmonie, což znamená, že samohlásky ve slovech se mohou měnit tak, aby se přizpůsobily ostatním samohláskám ve slově. Tento jev se projevuje zejména při tvorbě slov, kde se samohlásky mění v souladu s ostatními samohláskami v kořeni nebo příponě. Například: Amore (láska) – plurál: Amori (lásky) Buono (dobrý) – […]
