Postavení přídavného jména v italštině

Share Button

Dělení přídavných jmen podle jejich postavení vzhledem k podstatnému jménu.

ZA SUBSTANTIVEM:

 PŘED SUBSTAMTIVEM:

VYTAHUJE-LI SE K JEDNOMU SUBSTANTIVU VÍCE ADJEKTIV, MOHOU PŘÍDAVNÁ JMÉNA STÁT:

  1. všechna před podstatným jménem: „il nostro bravo disciplinato atleta“
  2. všechna za podstavným jménem: „la polizia stradale italiana“
  3. přídavné jméno hodnotící před jménem, přídavné jméno restriktivní za jménem: „una coraggiosa corrente musicale“

NĚKTERÁ PŘÍDAVNÁ JMÉNA MĚNÍ PODLE POSTAVENÍ SVŮJ VÝZNAM

PŘÍDAVNÁ JMÉNA: DIVERSO, CERTO A VECCHIO, CURIOSO, ALTO…

V italštině je postavení přídavného jména většinou specifické a pevně stanovené pravidly. Přídavná jména obvykle následují za podstatným jménem, které popisují, a přizpůsobují se jeho rodu, číslu a pádu. Nicméně existují některé výjimky a zvláštnosti, které je třeba vzít v úvahu.

Zde je přehled několika základních pravidel postavení přídavného jména v italštině:

  1. Přídavná jména ve větě následují po podstatném jméně, které popisují. Například:
    • Un bel giardino. (Krásná zahrada.)
    • Una casa grande. (Velký dům.)
  2. Přídavná jména se přizpůsobují rodům, číslům a pádům podstatných jmen. Například:
    • Un libro interessante. (Zajímavá kniha.)
    • Due bicchieri rotti. (Dva rozbité sklenice.)
  3. Pokud se přídavné jméno používá s určitým členem, může se změnit tvar přídavného jména. Například:
    • Il vecchio uomo. (Starý muž.)
    • La vecchia casa. (Starý dům.)
  4. Přídavná jména mohou být umístěna před podstatná jména za účelem důrazu nebo vytvoření stylistického efektu. Například:
    • Un amore grande. (Velká láska.)
    • Una ragazza giovane. (Mladá dívka.)

Je třeba poznamenat, že postavení přídavného jména v italštině může být ovlivněno také slovosledem ve větě, kontextem a významem, který mluvčí chce vyjádřit. Při studiu italského jazyka je důležité se seznámit s pravidly a vyvinout cit pro správné použití přídavných jmen v různých situacích.

NÍŽE NALEZNETE JEŠTĚ JEDNU PARALELNÍ ANALÝZU OD JINÉHO ZDROJE:

Postavení přídavného jména v italštině může být trochu komplexní, protože se může objevit jak před podstatným jménem, tak za ním. Podívejme se na některé aspekty tohoto jevu, včetně použití prepozic a dalších gramatických vlastností.

1. Základní pravidlo postavení přídavného jména

Většinou se přídavná jména v italštině objevují za podstatným jménem, na které se vztahují.

2. Prepozice „di,“ „a,“ „da,“ „in,“ „con,“ „su,“ „per,“ „tra,“ „fra“

Prepozice v italštině se používají k vyjádření různých vztahů mezi slovy. Může se jednat o vztahy času, místa, příčiny, způsobu apod.

3. Přídavná jména před podstatným jménem

Některá přídavná jména se mohou objevit před podstatným jménem. Toto uspořádání může změnit význam nebo přidat emocionální zabarvení.

4. Shoda přídavného jména

Přídavná jména se musí shodovat s podstatným jménem v rodě a čísle.

Závěr

Postavení přídavného jména v italštině a použití prepozic může být trochu složité, ale s dostatečnou praxí a pozorností k kontextu se stává přirozenějším. Před podstatným jménem se často objevují přídavná jména, která vyjadřují krásu, dobrotu, velikost, důležitost a další podobné vlastnosti, zatímco ostatní přídavná jména se obvykle objevují za podstatným jménem. Učení se těmto pravidlům může pomoci studentům italštiny výrazně zlepšit jejich dovednosti v plynulém vyjadřování.

------------------------------------------------

Audio knihy v Italštině

Comments

No comments yet.

Sorry, the comment form is closed at this time.