Sloveso restare v italštině znamená „zůstat“ nebo „zůstat někde“, je to pravidelné sloveso 1. konjugace (na -are). Používá se jak ve smyslu „zůstat na místě“, tak ve smyslu „zůstat nějakým způsobem“ (např. zůstat klidný, zůstat sám atd.).

Zde je přehled časování pro sloveso restare v několika důležitých časech:

1. Indikativ – přítomný čas (Presente)

   • Io resto (Já zůstávám)
   • Tu resti (Ty zůstáváš)
   • Lui/lei resta (On/ona zůstává)

2. Indikativ – minulý čas (Passato prossimo)

   • Io sono restato/a (Já jsem zůstal/a)
   • Tu sei restato/a (Ty jsi zůstal/a)
   • Lui/lei è restato/a (On/ona zůstal/a)

3. Indikativ – imperfekt (Imperfetto)

   • Io restavo (Já jsem zůstával/a)
   • Tu restavi (Ty jsi zůstával/a)
   • Lui/lei restava (On/ona zůstával/a)

4. Subjunktiv – přítomný čas (Congiuntivo presente)

   • Che io resti (Abych zůstal/a)
   • Che tu resti (Aby ses zůstal/a)
   • Che lui/lei resti (Aby on/ona zůstal/a)

5. Kondicionál – přítomný čas (Condizionale presente)

   • Io resterei (Já bych zůstal/a)
   • Tu resteresti (Ty bys zůstal/a)
   • Lui/lei resterebbe (On/ona by zůstal/a)

6. Imperativ (rozkazovací způsob)

   • Resta! (Zůstaň!)
   • Restiamo! (Zůstaňme!)
   • Restate! (Zůstaňte!)

„Restare“ – Zůstat, nebo odejít?

Byl pátek večer. Sofia se rozhodla, že dneska to bude jinak. Nezůstane doma a nebude jen tak restare v křesle s knížkou, jak to dělává každý víkend. Místo toho se oblékla do černých šatů, které ji těsně obepínaly kolem těla, a vyrazila ven. Když přišla do klubu, hned ji upoutal pohled na něj. Marco, ten chlap, co vždycky zůstával ve stínu a nikdy neříkal nic, ale dneska byl jiný. A ona věděla, že restare ve stínu dneska nebude.

„Che cazzo vuoi?“ řekl Marco s úsměvem, když ji zahlédl na parketu. „Vypadáš jako bohyně, ale… zůstaneš tady, nebo to budeš zkoušet jinde?“ Jeho oči byly temné a nevyzpytatelné, a ona si nebyla jistá, jestli má vůbec nějaký plán. Ale tušila, že její srdce si už dávno rozhodlo, že restare s ním je ta pravá volba.

„Resta con me,“ zašeptala mu do ucha, když se k němu přiblížila. Věděla, že chce víc než jen tančit. A když se jejich rty spojily, bylo to jako elektrický výboj. Marco ji vzal za ruku a vedl ji do zatemněného kouta, kde nikdo nemohl vidět, jak restano jejich těla těsně u sebe, jak se vzájemně cítí a těžce dýchají.

„Staneš se mojí, nebo budeš jen další vzpomínkou?“ zeptal se Marco, jeho rty jen těsně nad jejími. „Zůstaň tady, nebo odejdi, ale víš, že tě nechci jen tak…“

Sofia se na něj podívala, její oči byly plné vášní, a přitom neodpověděla. Srdce jí bušilo, ale věděla, že někdy se restare na správném místě znamená víc než všechno ostatní.