Italština
Italština v souvislostech – jazyk.
Italština jako jazyk
Jazyk románský s románskou a původně řeckou kulturou. Italštinou v současné době hovoří cca 60 mil. Italů na Apeninském poloostrově a cca jednou tolik mluvčích z původních emigrantů do všech Amerik.
Další imiganti hovořící italsky: v Německu, Švýcarsku, Francii, … z historických důvodů Chorvatsko, Rumonsko, Albánie.
Jazyk s latinským základem a gramatikou nesoucí tipické prvky románských jazyků, románské kultury a historie.
Italština jako mýtus
Nejenom u nás, v ČR, ale v mnoha dalších zemích. S přístupností světa a informací, s relativně dlouho přetrvávající ekonomickou výkonností je italština a samotná Itálie mýtem i v těch nejodlehlejších krajích světa.
Jazyková poradna pro italštinu.
Italština obchodníků – obchodní italština
Souhrn základních znalostí obchodního a občanského zákoníku v kontextu italského jazyka. Nadále znalost obchodních a mluvníckých obratů v kontextu všeobecného obchodního styku.
Jazyk veletrhů, jazyk vyjednávací, jazyk formální a společenská konverzace.
Právo, technika, úřady.
Právní italština – širší kontext
Kontext práva v itlaštině dle jednotlivých oborů, právních disciplín a vzniklých právních situací a na nich postavených písemných materiálů.
Právní italština pro překladatele a právníky: soubor kapitol vázajících se na jednotlivá právní odvětví v italském jazyce, právní názvosloví, právní obraty v italském jazyce, právní souvislosti v právním systému a tedy italském jazyce.
Technická italština – jazyk technický
Jazyk technický, nebo-li jazyk techniků. Lexikální a oborová znalost jazyka z prostředí výrobních závodů, designerských studií, stavebních a architektonických projektů. Nadále znalost ISO norem, manuálů, elektrotechnicky atd.
Pro ovládnutí technické italštiny v určitém oboru se doporučuje technické obeznámení s daným oborem, nejlépe pobytem v odpovídajícím výrobním či jiným prostředí.
Překladatel technické italštiny jako technik či vědec.
Úřední italština – jazyk úřední
Jazyk typický pro italskou byrokracii, tzv. „činnost pro činnost“ a z ní vyplývající charakteristická řeč úředníků, nebo také úřednická mluva, úřednický styl (v Itálii, i u nás). Typičnost pro italské listiny úředních a právních orgánů a organizací.
Korespondenční italština – jazyk korespondence
Italská, v překladatelské praxi zejména, obchodní korespondence nesoucí typické uspořádání a znaky formálního obchodního styku (obchodní nabídky, pozvání, odmítnutí atd).
V obecném kontextu se může jednat také o soukromou korespondenci, dnes již ale hojně nahrazovanou korespondencí elektronickou a jazykem využívaným na sociálních sítí.
Klasický korespondenční italský styl zachován pouze u jednotlivých skupin italských mluvčí. K tomuto účelu možno také označit za příklad aristokratický styl a styk mezi současnou evropskou šlechtou a tedy i tou italskou.
Civil, reklama, ekonomie.
Neformální italština – italsky s lidmi
Italština ulice, mnoho stylů a způsobů vyjadřování. Hiearchická struktura stále bohatá a členitá, od nižší (konzumní) vrstvy až po vyšší („sofistikovanou“) konzumní a vedoucí vrstvu.
Také jazyk teenagerů, řemeslníků – žargony a hantýrky, viz. shora – obchodníků, intelektuálů – italština promísená erudovanými prvky, italština dialektálně ovlivněná, italština vulgární atd.
Italština reklamní – konzumní
Italský jazyk reklamní a na druhé straně odrážený jazyk italských konzumentů ve vzájemné interakci.
Italský jazyk reklamní plně využívá poznatků z jazykového prostředí spotřebitelů, jejich styl tak, aby jazyk oslovil, aby byl jednoduchý a pro spotřebitele snadno pochopitelný.
Italský reklamní jazyk a s ním spojená reklama jsou hlavními určujícími faktory pro styl života masového konzumenta, je vyjádřením jeho potřeb a tyto potřeby usměrňuje a jemu samému prosazuje.
Italská spotřební mluva, jazyk marketingu, jazyk reklamy a internetové reklamy.
Hudební italština – jazyk hudební
Hudební názvosloví vzniklé s čisté italštiny. Italské hudební názvosloví s původem v latině postupně proniklo do celého světa. Jeho možnost zápisu je universální a lze jej aplikovat na jakýkoliv typ hudby.
Gurmánská italština – jazyk gurmánů
Společně s francoužštinou je italština jazykem gurmánů. Snad nejznámějším slovem na světě, hned po Coca-Cole, je slovo: pizza.
Italština ekonomická – jazyk ekonomů
Italský ekonomický odborný jazyk. Ekonomická italština v souvislostech a lexikálně souvisí s právní vědou a právem v praxi. Italské právo a ekonomické vědy jako výraz propojenosti moderních teoretických a praktických disciplín.
Italské dialekty.
Italština a lokální odlišnosti – italský dialekt
Výrazné i méně výrazné lokální odlišnosti, nejenom té dialektální ale i té „italské“ ovlivněné dialektem.
Výrazná odlišnost italštiny na Sardinii (tzv. „dialetto sardo“, nebo „lingua sarda“ či původně a tedy v dialektu „sardu“). Mluvčí sardeňského dialektu většinou bilingvní mluvčí – sardeňsky/italsky.
Variabilita dialektů v Itálii obrovská, existují tzv. dialekty hlavní (lombardský, toskánský atd.), ale také dialekty lokální menšího významu, kde počet mluvčí dán např. počtem obyvatel kraje „za řekou“ či jediné vesnice.
V historii vznik i tzv. dialektálních map, otázka vědecká a badatelská. Mezi Italy rozšířené povědomí o existenci všech hlavních dialektů. Schopnost rozeznat italský dialekt a jeho původ mají jen někteří Italové.
Schopnost ovládnout italský dialekt pro Italy – pokud je zájem a možnost pobít v dialektálně odlišném prostředí – otázka několika málo měsíců.
Výrazné rozdílnosti mezi severem a jihem a mezi jejich přístupem, kulturou a zvyky.
Italština a Česká Republika
Značně rozšířená. Mluvená českými zaměstnanci a lidmi podnikajícími, nebo komunikující nějakým způsobem „s Itálií“. Vliv dialektální italštiny i na české mluvčí, kteří studovali italštinu v dané komunitě italů vyskytující se např. v Praze, Brně apod.
