Porovnání italštiny s češtinou ®
Italská gramatika by se dala pojímat mnoha způsoby, od metody probírání jednotlivých gramatických kapitol řazených v různém sledu vždy dle tipu jazykové učebnice až po metody originální – vždy však vycházející z pravdivého a správného základu o italské gramatice (v rámci 99% pravdivosti platící pro italštinu a její uznání v dané „regulérní podobě“) – které svým obsahem nemusí být nikde naznačeny, naopak vznikají spontánně vždy jako reakce na danou situaci, kde je nutno italskou gramatiku, nebo jazykovou disciplínu či obor popsat.
Obchodní italština a obchodní jazyk – Gustav Vigato, výuka českých mluvčích obchodní italštině, rychlý kontakt: +420 608 666 582
Obecně se dá gramatika italštiny dělit např. dle slovních druhů – jak tomu činní i známá Normativní mluvnice současné italštiny (od autorky prof. Sylvy Hamplové), nebo dle gramatických oddílů pojednávajících v trošku jiném řádu – leč méně přehledném – nebo-li globálně nahlédnutém, ale pro začátečníka, přistupujícího ke gramatice italštiny jako k prvku novému, jako jediný možný způsob jak si některé okolnosti gramatiky italštiny osvojit.
Italština a jiné románské jazyky: NUDNÁ TEORIE?
Italština je s dalšími románskými jazyky dosti podobná – záleží na tipu jazyka a jeho formě (psaná forma, mluvená forma) – zde také důležitost faktu srovnává-li jazyk úplný laik (tedy nemluvčí) či nějakým způsobem více či méně pokročilý mluvčí. V psané formě je italština nejvíce podobná francouzštině, albánštině (i když albánština nepatří mezi jazyky románské! – viz. bod č. 4 od tohoto bodu) a španělštině. Podobnost italštiny s latinou je na pomezí mezi 80 – 90 % (vyjádřeno průměrem internetově dostupných statistik a praxí v italštině). Srovnání italštiny s jinými románskými jazyky je tedy na místě z důvodu vysoké podobnosti díky stejnému latinskému základu, jehož projev je evidentní ve všech jazycích jak z hlediska syntaktického, lexikálního; slovesného atd.
JÍT SE UČIT DO POSTELE RADĚJI S ITALEM ANEBO ŠPANĚLEM – CO NAKONEC VYJDE FINANČNĚ LÉPE?
Dalším velmi otřelým návrhem srovnáním by mohla být věta: „italština je si se španělštinou velmi podobná“… ale zkuste mluvit španělsky s „pouhou“ znalostí italštiny – nepovede se vám to příliš dobře. I mnoho Italů o sobě tvrdí, že španělsky mluví, ale osobně jsem jich znal jen velmi málo, kteří toto mohli prokázat.
Italština a latinský základ
Latinský základ pro italštinu známým faktem. Italština byla ovlivněna latinou ve všech bodech svého vývoje a podobnost italštiny s latinou je procentuálně vyjádřeno nejvyšší mezi všemi románskými jazyky. Původní latina zvána „lingua volgare“ dala základ pro toskánskou derivaci italštiny, která uváděna jako základem moderní a sjednocené italštiny.
Zde ale ještě jedna malá odlišnost, jelikož moderní, nebo také tzv. jednotná italština vznikla teprve v nedávné době. Tu italštinu, kterou známe dnes, tu samou, která je až na nějaké malé výjimky také prezentována v jazykových učebnicích, tu samou, která je využívána většinou celostátních sdělovacích prostředků (mimo: lokální televizní sítě a rádia), ta samá italština je ve skutečnosti nejnovějším hybridem italské konzumní společnosti posledních 20 – 30 let.
MÝTY O PŘEKLADATELKÁCH ITALŠTINY
Dáno tímto, vznikla také potřeba jazykových služeb spojených s italštinou a pochopitelně i rozvoj – mimo praktickou – také odborné italštiny, které se v překladech právě využívá. O tom ale již v tématu o překladech, nebo překladatelích italštiny v posledním odstavci tohoto příspěvku.
JAK MOC FRČÍ ITALŠTINA V ČECHÁCH
Jak již stručně naznačeno v předchozím odstavci, italština má svou neměnnou popularitu, ta není dána ani tak ekonomicko-politickými faktory, jako spíše předurčena důvody mnohem prozaičtějšími – libozvučnost italštiny a její oblíbenost prakticky v celém světě. Ať se angličtina stala a nyní stávají i další jazyky těmi světově nejdůležitějšími, italština má a bude mít své nesporné místo. Vždyť popularita Itálie – a nyní i vzrostlá ekonomická síla českých obyvatel – rozšířila pro české lidi pole působnosti v Itálii (jak to soukromé, tak to podnikatelské) do úrovně, kdy se do Itálie lidé jezdí současně bavit i pracovat. Itálie a její kultura má své neměnné a nenapodobitelné charisma – od jazyka až po kulturu ve všech jejích podobách.
