.
Pan Jiří Sedláček – pan Jiří je profesionální
tlumočník a jeho klienty jsou nejvyšší státní úřady. Je člověkem s vytříbeným jazykovým cítěním a bleskurychlým uvažováním. Jazyk je jeho pracovní nástroj a učí se velmi rychle. Jdeme rovnou k věci, pak Sedláček chce ihned konverzovat v italštině, po prvním podání ruky ihned tahá z rukávu výrazy, které se naučil na dovolené v Itálii: „
parlo italiano“, „mi piace Italia“, já jej nepatrně opravuji: „mi piace l´Italia“, ale to neubírá na našem tempu, dostáváme se přímo do autentické životní situace a věty se již hrnou a vzájemně prolínají: „
Lei dove ha studiato l´Italiano“, „Io l´ho studiato in Italia“, „E Lei come mai parla cosi´ bene?“, „
Mi piace l´Italia e voglio imparare l´italiano. Sono molto contento che conosciuto Lei“ – říká pan Sedláček a usmívá se. Já mezitím kreslím na list papíru jakousi mapu, poznámky, šipky, kruhy, čáry a přitom konverzujeme – nacházíme společnou notu („ci capiamo“, …siamo due colleghi…).
.
Pan Sedláček opouští téma a začíná nové a já jako učitel, který má radost z toho, že se někdo nový nebojí mluvit, se nechávám vtáhnout dalšími větami, abych na ně mohl zareagovat: „
Mi chiamo Jiří Seldáček a mi piace la
cucina italiana“ – říká s úsměvem pan Jiří. Opětuji ho a táži se: „Lei di dove e´? Cosa Le piace della cucina italiana?“. „
Mi piace tutto, mi piaciono vini, formaggi, pasta…“, odpovídá klient. „Ogni anno vado con la mia famiglia in Italia. Spesso andiamo a Gargano“ a tak pan Seldáček vypráví o tom, kam v Itálii se svou rodinou rád jezdí.
.
Lekce ubíhá jako voda a listů, které jsem popsal, je pět. Jsou směsí znaků a vět, které při hodině zazněly, tvoříme gramatickou strukturu základních sloves a na závěr ještě vše opakujeme: to, s čím pan Sedláček na hodinu přišel a i to nové, co se na hodině naučil a co si jistě do příští lekce bude opakovat. Doporučuji mu metody jak sám studovat, jak italštinu opakovat ve volných chvílích, v
dopravě, při čekání ve frontě. Věřím, že se mi pan Sedláček ve svých znalostech italštiny brzy bude přibližovat.
.
Dr. Dalibor Pouličný
.
Pan Pouličný je advokát, velmi precizní člověk, neuteče mu ani písmenko. Pře 6 lety ke mně přichází na první lekci a je vidno, že italštinu nestuduje první den. Téměř perfektně ovládá všechny slovesné časy, je si jistý v tom, co říká a hlavním tématem evidentně bude právní italština, právo, ekonomie. Je těžkým soupeřem. „Io sono
avvocato e lavoro in uno studio legale in centro di Praga. Sono interessato del diritto commerciale e vorrei perfezionare il mio italiano“.
.
Metoda je velmi podobná, jako u ostatních studentů, jen témata jsou rozvitější, tvoříme složitější větné kontrukce, hledáme nejvhodnější slova – lessico, synonyma, homonyma, opozita (regolare – irregolare, il letto (ho letto), bello – brutto). Věty jsou tak dlouhé, že se i já sám rozvíjím. Jsme přesní, časová souslednost, italský konkjunktiv v různých obměnách a časech italského jazyka. Zaznamenávám opět průběh lekce formou písma a znaků na listy papíru.
.
V dalších lekcích řešíme právní korespondenci v italštině, pan Pouličný si přeje zdokonalit styl svého psaní . Pomáhají nám knižní obraty a odborný jazyk. Svou roli hrají historie i přítomnost, vše co je k dispozici.
Lekce italštiny je náročná pro oba, ale něco si z ní odnáší nejen on, ale také já. „La lezione e´ stata
difficilissima!“
