Zpodstatnělý infinitiv v italštině je specifický tvar infinitivu slovesa, který se používá ve spojení s určitými slovesnými konstrukcemi a vyjadřuje úmysl, nutnost, povinnost, možnost nebo žádost.

Zpodstatnělý infinitiv se tvoří od základního infinitivu slovesa odstraněním koncovky -re a přidáním koncovky -ere. Například:

• Infinitiv slovesa „parlare“ (mluvit): parlare (základní infinitiv), parlere (zpodstatnělý infinitiv)

Zpodstatnělý infinitiv se používá v různých konstrukcích, včetně:

1. Vyjádření úmyslu: Používá se při vyjádření úmyslu nebo záměru. Například: Voglio parlere con te. (Chci s tebou mluvit.)
2. Nutnost nebo povinnost: Používá se ke zdůraznění nutnosti nebo povinnosti provést určitou činnost. Například: Devo studiare per l’esame. (Musím se učit na zkoušku.)
3. Možnost: Používá se ke zdůraznění možnosti nebo schopnosti udělat něco. Například: Posso ballare molto bene. (Můžu tancovat velmi dobře.)
4. Žádost nebo výzva: Používá se při žádosti nebo výzvě k provedení nějaké akce. Například: Mi puoi aiutere, per favore? (Můžeš mi prosím pomoct?)

Zpodstatnělý infinitiv se často používá ve spojení s modálními slovesy jako „volere“ (chtít), „dovere“ (muset), „potere“ (moci) a „sapere“ (vědět). Tato slovesa ovlivňují význam zdůrazněného infinitivu. Je důležité se naučit správné používání a tvorbu zpodstatnělého infinitivu, abyste dokázali vyjádřit své úmysly, povinnosti, možnosti a žádosti v italském jazyce.