66. Tvoření záporu: V italštině se zápor vyjadřuje pomocí slova „non“ (ne) před slovem, které se zápor týká. V některých případech se používá také slovo „mai“ (nikdy) nebo „nessuno“ (nikdo). Například:

• Non vedo nulla. (Nevídám nic.)
• Non ho mai visto quel film. (Nikdy jsem neviděl ten film.)
• Non c’è nessuno qui. (Není tu nikdo.)

67. Komparace přídavných jmen: Přídavná jména v italštině se porovnávají pomocí přídavných příslovcí „più“ (více) a „meno“ (méně). Pro superlativ se používají přídavná příslovce „il più“ (nejvíce) a „il meno“ (nejméně). Například:

• Questo libro è più interessante di quello. (Tato kniha je zajímavější než ta.)
• Lei è la meno alta del gruppo. (Ona je nejméně vysoká v skupině.)
• Questo è il più bello paesaggio che abbia mai visto. (Toto je nejkrásnější krajina, kterou jsem kdy viděl.)

68. Skloňování podstatných jmen: Podstatná jména v italštině se skloňují podle rodu, čísla a případu. Skloňování se projevuje v koncovkách a někdy i ve středním tvaru slova. Například:

• Il libro (kniha) – mužský rod, jednotné číslo
• I libri (knihy) – mužský rod, množné číslo
• La casa (dům) – ženský rod, jednotné číslo
• Le case (domy) – ženský rod, množné číslo

69. Zvratné zájmena: Italština má zvratná zájmena, která vyjadřují, že jednání se vztahuje k osobě, která ho vykonává. Zvratná zájmena se přidávají k příslušnému slovesu a mohou se měnit podle osoby a čísla. Například:

• Mi lavo le mani. (Myl si ruce.)
• Ci vediamo domani. (Uvidíme se zítra.)
• Si divertono molto. (Baví se hodně.)

70. Nesklonná slova: V italštině existuje také skupina slov nazývaná „nesklonná slova“, která mají stejný tvar ve všech pádech a číslech. Tyto slovní tvary se nemění a zachovávají svůj původní tvar. Například:

• Caffè (káva)
• Taxi (taxi)
• Film (film)

Studium morfologie slov v italštině je důležité pro porozumění struktuře slov, tvorbě vět a správné používání jazyka. Přes znalost tvarů slov a jejich skloňování můžete lépe porozumět italskému jazyku a efektivněji komunikovat.