Německá italština je termín používaný k označení varianty italštiny, kterou mluví němečtí mluvčí. Je to důsledek vlivu němčiny na italštinu v oblastech, kde němčina tvoří významnou jazykovou menšinu, jako například v německy mluvícím jižním Tyrolsku v Itálii.

Německá italština má několik charakteristických rysů, které ji odlišují od standardní italštiny. Patří sem:

1. Výslovnost: Němečtí mluvčí italštiny mají často výslovnostní odchylky, které odrážejí jejich mateřský jazyk. To může zahrnovat odlišnou intonaci a akcent, což je známé jako „německý akcent“ v italštině.
2. Slovní zásoba: Německá italština může obsahovat výrazy, které nejsou běžné v standardní italštině, ale jsou zapůjčeny z němčiny. Například v německy mluvícím Tyrolsku můžete slyšet slova a fráze, které jsou v italštině méně obvyklé.
3. Jazyková směs: V některých oblastech, kde dochází k interakci mezi německými a italskými mluvčími, se může vytvořit jazyková směs nazývaná „Tyroleanisch.“ Tato směs kombinuje prvky němčiny a italštiny a používá se v každodenním životě některých lidí.
4. Vzdělávání a média: V německy mluvících komunitách v Itálii může být němečtina vyučována ve školách a používána v médiích, což přispívá k udržení německého jazyka a kultury.

Německá italština je zajímavým příkladem jazykového vlivu a bilingvismu v Evropě. Mluvčí této varianty italštiny mají jedinečnou jazykovou identitu spojenou s oběma svými mateřskými jazyky.