Kolik má italština časů?

Share Button

Italština má celkově 21 slovesných časů, což zahrnuje jak jednoduché, tak složené časy. Italština je bohatá na gramatické časy a způsoby, které umožňují vyjádřit různé nuance v časech, podmínkách a způsobech dějů. Zde je jejich přehled:

Jednoduché časy (7)

  1. Přítomný čas (presente):
    Používá se pro děje, které se dějí právě teď nebo obecně.

    • Např. Io mangio (Jím).
  2. Minulý čas (passato remoto):
    Používá se pro děje, které se staly v minulosti a jsou odtrženy od přítomnosti. Tento čas je častější v literatuře nebo v jižních oblastech Itálie.

    • Např. Io mangiai (Jedl jsem).
  3. Minulý čas (passato prossimo):
    Používá se pro děje, které se staly v minulosti a mají vliv na přítomnost nebo jsou s ní spojeny.

    • Např. Io ho mangiato (Snědl jsem).
  4. Budoucí čas (futuro semplice):
    Vyjadřuje děje, které se budou dít v budoucnosti.

    • Např. Io mangerò (Budu jíst).
  5. Podmiňovací způsob (condizionale presente):
    Používá se pro vyjádření podmínky, možnosti nebo přání.

    • Např. Io mangerei (Jedl bych).
  6. Imperativ (imperativo):
    Používá se pro příkazy nebo žádosti.

    • Např. Mangia! (Jeď!).
  7. Infinitiv (infinito):
    Základní forma slovesa, která není spojena s časem ani osobou, ale může být použitá ve složených větách.

    • Např. Mangiare (Jíst).

Složené časy (14)

  1. Perfektum (passato prossimo):
    Tento čas je tvořen pomocí pomocného slovesa a příčestí minulého. Používá se pro děje v minulosti, které mají dopad na přítomnost.

    • Např. Io ho mangiato (Snědl jsem).
  2. Plusquamperfektum (trapassato prossimo):
    Používá se pro děje, které se staly před jinými ději v minulosti.

    • Např. Io avevo mangiato (Snědl jsem už).
  3. Budoucí dokonavý čas (futuro anteriore):
    Vyjadřuje děje, které budou dokončeny před jiným dějem v budoucnosti.

    • Např. Io avrò mangiato (Budu už jíst).
  4. Podmiňovací minulý čas (condizionale passato):
    Používá se pro podmínky nebo možnosti, které se měly stát v minulosti, ale nestaly se.

    • Např. Io avrei mangiato (Snědl bych).
  5. Imperativ složený (imperativo composto):
    Používá se v příkazových větách pro vyjádření příkazů v minulosti.

    • Např. Sia mangiato! (Ať je snědeno!).
  6. Subjunktiv přítomný (congiuntivo presente):
    Tento způsob je používán pro vyjádření přání, pochybnosti, hypotéz nebo nejistoty v přítomném čase.

    • Např. Che io mangi (Ať jím).
  7. Subjunktiv minulý (congiuntivo passato):
    Používá se pro vyjádření hypotéz nebo pochybností v minulosti.

    • Např. Che io abbia mangiato (Ať jsem jedl).
  8. Subjunktiv pluperfekt (congiuntivo trapassato):
    Vyjadřuje pochybnosti nebo podmínky, které by mohly nastat v minulosti.

    • Např. Se io avessi mangiato (Kdybych jedl).
  9. Infinitiv složený (infinito composto):
    Tato forma se používá ve složených větách, kdy jde o dvě akce v minulosti.

    • Např. Avere mangiato (Snědět).
  10. Passato remoto composto (passato remoto anteriore):
    Méně častý složený čas, který se používá hlavně v literárním jazyce pro minulost dávnou nebo odtrženou.
  1. Subjunktiv budoucí (congiuntivo futuro):
    Tento čas vyjadřuje přání, podmínky nebo možnosti v budoucnosti.
  1. Passato prossimo (pro dlouhodobý děj v minulosti):
    Používá se v každodenní komunikaci pro děje, které mají vztah k současnosti, ale mohou být v minulosti.
  1. Futuro anteriore (předchozí budoucí):
    Používá se pro děj, který se stane dříve, než jiný děj v budoucnosti.

Závěr

Italština má 21 slovesných časů, což ji činí gramaticky bohatou a flexibilní. Každý z těchto časů má specifické použití a umožňuje vyjádřit různé časové vztahy a podmínky, což může být náročné pro cizince, kteří se tento jazyk učí.


 

Mrkněte také na naše Audio knihy v Italštině

Comments

No comments yet.

Leave a comment

(required)

(required)