A je-li tu někdo, kdo se chce opravdu učit, mám tu něco i pro něj: Gramatika zájmen a přídavných jmen. Jedná se o záměrnou směs dvou gramatických okruhů.
NESSUNO, (bello, buono, quello)
Nessuno ve významu NIKDO, NIKOHO se tvarově nemění.
Např.: Non c’è nessuno. Non cerco nessuno.
Předchází-li nessuno před slovesem záporová částice NON odpadá
Např.: Nessuno parte.
Ve významu ŽÁDNÝ má koncovky shodné s neurčitým členem a nemá množné číslo.
Např.: nessun ragazzo, nessun uomo, nessuno studente, nessuna donna, nessun’italiana, Non parlo nessuna lingua straniera.
(chová se stejně jako přídavné jméno bello, buono a zájmeno quello – pokud stojí až za podstatným jménem, mají pravidelné tvary)
BUONO – v postavení před podstatným jménem se v jednotném čísle chová jako člen neurčitý.
Např.: un buon commercio, un buon autore, un buono studente, una buona macchina, una buon’atrice
V postavení za podstatným jménem a v množném čísle má pravidelné tvary: buono, buona, buoni, buone (un commercio buono, buoni commerci, un’atrice buona).
BELLO – v postavení před podstatným jménem má tvary neurčitého členu a to i v množném čísle. Pokud stojí za podstatným jménem, jeho tvary jsou pravidelné (un romanzo bello, romanzi belli, esempio bello, esempi belli).
QUELLO – u tohoto zájmena dochází k tzv. elizi a apokopě (tvary se shodují s tvary příd. jména BELLO)
—————————————————————————————————————————————————————-
SANTO – eliduje koncovou samohlasku v ženském a mužském rodě před jménem začínajícím na samohlásku a před substantivem mužského rodu začinajícím na souhlásku (s výjimkou nečistého s a z) vypouští koncovou slabiku
Např.: Sant’Ambrogio, Sant’Anna, San Sebastiano, Ale!: Santa Teresa, Santo Stefano
GRANDE – 2 tvary Grande, Grandi; dochází také k elizi podle pravidel elize.
LO STESSO – lo stesso, la stessa, gli stessi, le stesse; ve významu tentýž se váže vždy se členem určitným
ALCUNI – QUALCHE
Alcuni, alcune – Ci fermeremo alcuni giorni.
Qualche – Visiteremo qualche pinacoteca. Pouze stojí s podst. jménem v jednotném čísle Jeho významy jsou: nějaký, nějací, několik
VICINO, LONTANO
V italštině se výrazy „blízko“, „daleko“ mohou vyjádřit jako příslovce, která jsou neměnná, nebo jako přídavná jména, která se mění podle rodu a čísla podstatného jména, ke kterému se vztahují.
Např.: È qui vicino. È lontano. -La posta è vicina. La posta è lontana.