Zvuk Skype hovoru: Tiiiiing… tiiing

Lektor: Ciao, jak se máš dnes?

Studentka: Ciao! Stále se učím italsky, ale dnes bych chtěla mluvit o filmech!

Lektor: Fantastico! Filmy jsou skvělý způsob, jak se naučit jazyk a kulturu. Tak co máš na mysli?

Studentka: No, vlastně… „Penso di non conoscere… qualche film ceco.“

Lektor: „Penso che io non conosca….“ mnoho českých filmů také. Většina Italů je zná jen málo. Ale, „Secondo Lei e´ piu´ nota la cinematografia ceca o quella italiana?“

Studentka: No, v České republice jsou italské filmy samozřejmě populárnější. Italská kinematografie je známá po celém světě!

Lektor: Přesně! „Noto“ znamená „známý“. Je to „přídavné jméno! nikoliv podstatné jméno.“

Studentka: Chápu. „Podstatné jméno ‚známý’“ v italštině je „il conoscente“, že?

Lektor: Esatto! Velmi dobré!

Studentka: Děkuji. Ale musím říct, „ma in questo tempo non mi piaciono molti film cechi.“ Jsou příliš moderní a ztratily něco z tradičního kouzla.

Lektor: Rozumím. Ale musím přiznat, „Non conosco neanche quella americana.“ 😅. Mám rád staré italské filmy!

Studentka: Mě taky! Myslím, že „Gli italiani non conoscono quella ceca degli anni sesanta.“ To byla zlatá éra české kinematografie.

Lektor: Souhlasím! Budeme muset někdy společně shlédnout nějaký český film z té doby.

Studentka: Con piacere! Pak mě můžeš naučit víc italských výrazů spojených s filmem.

Lektor: Perfetto! Na to se těším.

Zvuk Skype hovoru: Klik.