V italštině je rodu přídavného jména závislý na rodu podstatného jména, které přídavné jméno doprovází. Existují tři základní rody přídavných jmen v italštině: mužský, ženský a střední. Správný tvar přídavného jména se volí na základě rodu, čísla a pádu podstatného jména, ke kterému se váže.

Zde je přehled tvarů přídavných jmen v jednotlivých rodech:

1. Mužský rod:

• Mužský jednotné číslo: buon (dobrý), grande (velký), vecchio (starý)
• Mužský množné číslo: buoni (dobří), grandi (velcí), vecchi (staří)

2. Ženský rod:

• Ženský jednotné číslo: buona (dobrá), grande (velká), vecchia (stará)
• Ženský množné číslo: buone (dobré), grandi (velké), vecchie (staré)

3. Střední rod:

• Střední jednotné číslo: buono (dobré), grande (velké), vecchio (staré)
• Střední množné číslo: buoni (dobrá), grandi (velká), vecchi (staří)

Přídavná jména v italštině se také skládají podle vzoru shodného se skloňováním podstatných jmen, což znamená, že se mění koncovky podle pádu a čísla. Přídavná jména mohou být také buď předložená (před podstatným jménem) nebo připojená (za podstatným jménem), což ovlivňuje jejich tvar.

Je třeba mít na paměti, že v italštině existuje mnoho výjimek a nepravidelností ve skloňování přídavných jmen, které je důležité se naučit a porozumět při jejich používání.

Správná volba tvaru přídavného jména v italštině je důležitá pro správnou gramatickou strukturu věty a pro vyjádření významu v souladu s rodem a číslem podstatného jména.