Slovenština – Lo slovacco, to jsme psali minule, ale co další a co věty, ve kterých budeme používat? Má to svá některá, řekl bych, docela záludná specifika, je tam jedna zajímavá výjimka:

• L’albanese – Albánština
• L’inglese – Angličtina
• Il francese – Franouzština
• Il tedesco – Němčina
• Il portoghese – Portugalština
• Il russo – Ruština
• L’italiano – Italština
• IL mandarino – Mandarýnština

Italské členy: druhy

Já ale nemluvím o používání typu členu, jak by vás mohlo napadnout, ten je otázkou členů, jako takového. Já mluvím o používání členu před názvem jazyka za každou cenu:

• Il parlo italiano
• Io parlo l’italiano
• Io capisco l’italiano

Toto zkrátka pak platí pro každý jazyk, mluvím-li o něm v italštině, nebo využívám-li odpověď na otázku ohledně jazyka položenou. Jazyk stojí vždy se členem, výjimkou je věta obsahující sloveso parlare, tam si člen mohu / ale nemusím odpustit. Jinak vždycky se členem, ať je to capire, scrivere nebo třeba i oplývati jazykem… // já vím je to nuda, ale zařekl jsem se, nějakou tu gramatiku sem dáti. Kdyby toho bylo moc, tak to zase opustíme.