Psaní zdvojených souhlásek: pokračování

PO NĚKTERÝCH PŘÍPONÁCH

Slova s příponou – iere, tam se píše zdvojené „Z“, např. corazziere, tappezziere, biscazziere.

Naopak, zdvojená souhláska se nepíše v následujících případech, i když by se mohlo myslet, že ano. Zkrátka ne!:

Nezdvojuje se tedy souhlaska „B“, je-li součástí přípony a/e/i-bile: adorabile, anabile, indelebile, incredibile, bevibile, leggibile.
„C“, stojí-li v postavení před samohláskou „U“+další samohláska, se tedy nezdvojuje NIKDY, vyma případu ve slově taccuino
„G“ a „C“ následované příponou -IONE: guarigione, stagione, automazione, promozione
slova obsahující -ZIA a -ZIE: grazia, egiziono, pazienza, giustiziere (avšak vyjma těchto případů: PAZZIA, RAZZIA)
slova složená následují-li za contro, sotto, tra: controvoglia, sottovento, tracimare.

POZOR: Vždy však mějte při ruce slovník (výkladový, překladový – kterýkoliv z nich). Někdy zkrátka je výskyt zdvojené souhlásky daný etimologií daného slova pocházejícího již z latiny. V takových případech se nedá spolehnout lépe, než na pořádný slovník. Slovníky jsou kvalitním zdrojem takového určení a můžete se z nich rovnou učit. Osobně jsem se podobně učil nejen italštinu, ale také angličtinu – výkladový slovník je opravdu perfektní učebnice italštiny, pro ty, kteří chtějí…

Když nevíte, jakou souhlásku napsat, mějte stále na paměti význam daného slova a jeho původ. Například si to můžeme uvést na původu slova „scorrazzare“ – jeho kořenem slova je slovo „correre“ – běhat, tedy delší scorrazzare – pobýhat (neboli běhat tam a sem = pobíhat). Takže se píše zdvojené „Z“ a zdvojené „R“.

PALA nebo PALLA – je třeba dobře analyzovat slova

V italštině mohou být všechny souhlásky (mimo souhlásku „H“) zdvojené. Je tomu právě proto, že zdvojení dává důraz, větší energii slovům (passo, latte, collo).

Zdvojená souhláska také slouží k odlišení homonym, tj. slov identických, ale s různým významem. Např.:

polo-pollo
rosa-rossa
caro-carro
mese-messe
nono-nonno

Pokud je dané slovo vysloveno správně, je zcela jasné, zda-li obsahuje zdvojenou souhlásku i nikoliv. Bohužel však, jak uvádějí učebnice, nedá se to předvídat vždycky: v Itálii a italštině, je výslovnost slov dána také lokalitou – tj. ovlivnění italštiny různými dialekty.

V některých italských regionech (např.: Řím / Lazio) se např. vyslovuje dvojitě i některá jednoduchá souhláska. Dochází tedy k opačnému efektu – tj. zdvojené souhlásky, jsou vyslovovány jednoduše. Toto skutečně není něco, co by studentům italštiny usnadňovalo život s psanou italštinou, právě naopak.

Zpět na začátek článku o italských zdvojených souhláskách ZDE.

------------------------------------------------